Zpět na články

Zkušenost z Virtuplexu byla ohromující, říká Dr. Adam Rapoport

Dr. Adam Rapoport pracuje od roku 2011 jako ředitel pediatrické pokročilé péče (PACT) v nemocnici SickKids v Torontu.

Zároveň je i ředitelem jediného dětského rezidenčního hospice v Torontu - Emily´s House a odborným asistentem na katedrách pediatrie a rodinné a komunitní medicíny na Torontské univerzitě. S Nadací rodiny Vlčkových spolupracoval jako konzultant projektu dětského hospice na Cibulce – a sám se budoucím objektem prošel ve VR laboratoři Virtuplexu.

 

Vaše oddělení dětské paliativní péče v Torontu využívá virtuální realitu při péči o pacienty. Vy sám jste však vyzkoušel virtuální realitu poprvé při prezentaci hospice na Cibulce. Jaká to byla zkušenost? Co jste si z toho odnesl?

Jsem ředitelem dětské paliativní péče v nemocnici SickKids v Torontu a podílel jsem se na přípravách projektu hospice. Když jsme ho popisovali médiím a ostatním lékařským odborníkům, museli jsme se spolehnout na slova a výkresy. Zkušenost z Virtuplexu byla ohromující. Možnost skutečně se procházet místnostmi a vidět, jak bude vše vypadat do nejmenších detailů, přivedla hospic Cibulka k životu. Škoda jen, že jsme tuto technologii neměli k dispozici my, když jsme stavěli náš hospic. Toto byl to opravdu nevšední zážitek.

Jak využíváte virtuální realitu ve vaší práci?

V Torontu se staráme o velmi nemocné dětské pacienty, z nichž někteří jsou kvůli

lékařské péči, kterou potřebují, víceméně trvale upoutáni na lůžko v nemocničním pokoji. Začali jsme využívat virtuální realitu, abychom je aspoň na chvíli dostali mimo nemocnici. Pacienti cestovali pod hladinu moře, do Disney Worldu, a dokonce i do vesmíru. Říkali nám, že si nejen odnesli úžasné zážitky, ale že se cítí lépe a že jim to ulevilo od bolesti a stresu. Je to opravdu úžasné a my tuto oblast péče chceme i nadále vědecky zkoumat. 

A chystáte už nějaké další projekty s virtuální realitou?

Moje kolegyně vede pilotní fázi výzkumného projektu, jehož cílem je využít virtuální realitu k podpoře dospívajících, kteří žijí s těžkým onemocněním. Mladí lidé s vážným onemocněním se často cítí izolovaní a mají pocit, že jsou jediní, kdo takovou zkušeností prochází. Když mají štěstí, mají skvělé přátele, se kterými si mohou promluvit, ale ti nemohou zcela pochopit, čím si takový mladý člověk prochází. Prostřednictvím virtuální reality spojujeme teenagery z celé provincie Ontario. Mohou si vytvořit vlastní avatary a spojit se při zábavných aktivitách, jako jsou různé hry, a sdílet své pocity a problémy. Je to další způsob, jak využíváme virtuální realitu, abychom pacientům umožnili získat podporu od odborníků i mezi sebou navzájem, setkávat se ve virtuální realitě v pohodlí jejich domovů.